V současnosti užívané české puncovní značky pro zlaté, stříbrné a platinové šperky.
Puncovní značky udávají ryzost. Ryzostní značka má podobu třímístného číselného kódu. Slouží k rychlé orientaci o druhu a ryzosti kovu, ze kterého je šperk vyroben. Punc na produkt razí instituce nezávislá na výrobci či obchodníkovi. U nás tuto funkci zastupuje Puncovní úřad.
U zlatých šperků se nejčastěji setkáte s kódem 585, případně 585/1000, který označuje 14karátové zlato. Tato kombinace čísel není náhodná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Množství drahého kovu se uvádí v tisícinách a ve slitině je 585/1000 zlata. Převedeno na procenta je to 58,5 % zlata ve slitině. U 18karátového zlata se používá kód 750/1000, který zároveň vypovídá o tom, že použitý kov obsahuje 75 % zlata.
Přehled označení ryzostí:
585/1000 - jedná se o 14ti karátové zlato, které obsahuje 585 dílů ryzího zlata a 415 dílů ostatních kovů.
750/1000 - 18ti karátové zlato. Obsahuje 750 dílů zlata a 250 dílů ostatních kovů.
1000/1000 - jedná se o ryzí zlato s ryzostí 24 KT.
1KT = 1/24 obsahu zlata ve slitině.
Současné stříbrné šperky zpravidla nesou punc 925/1000, který říká, že se jedná o tzv. sterlingové stříbro. Ryzího stříbra obsahuje 92,5 % a teprve v kombinaci s jiným druhem kovu, nejčastěji s mědí, se stává pevnější a odolnější. Označení nižší ryzosti, jako třeba 800/1000 můžeme najít na starších špercích nebo na užitných předmětech.
České puncy vyjadřují kromě základní informace, že byl opuncovaný předmět zkontrolován a shledán správným co do ryzosti, i údaj o použitém kovu, jeho ryzosti a období, kdy byl punc vyražen.
U novějších punců lze navíc z písmene v nich obsažených poznat i pracoviště, které kontrolu a označení provedlo.
P - Praha, J - Jablonec nad Nisou, B - Brno, O - Ostrava, T - Turnov, R - Tábor, Z - Plzeň, L - Olomouc, H - Hradec Králové, K - Červený Kostelec.
Tato písmena jsou situována v blízkosti čísla ryzosti a jsou orientována kolmo ke svislé ose značky. Zboží se považuje za řádně opuncované bez ohledu na pracoviště či úřad, který je označil a nevyžaduje se další dodatečné přezkoušení či označení.
Kromě současných českých značek jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Příkladem je puncovní značka zvaná čejka, používaná do roku 1993 pro ryzost 585/1000. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Ostatní platné historické značky jsou publikovány v brožuře Ing. Bouši "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", která byla poprvé vydaná v roce 2008 a doplněná v rámci reedice v roce 2018. Ta je k dispozici na každém pracovišti Puncovního úřadu.
Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie, ke dni aktualizace tohoto textu (6. 1. 2016) jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Chorvatska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie.
České puncovní značky - tabulka
Pro investory do slitků a mincí z drahých kovů se tato problematika nijak netýká