Mincovna Kremica, do češtiny také někdy překládaná jako mincovna Kremnice, je nejstarší stále fungující mincovnou na světě. A nenachází se nikde jinde než u našich slovenských sousedů - ve stejnojmenném městě Kremnice stojí již od 14. století. Pojďme si dnes posvítit na nejzajímavější informace z historie i současnosti této úžasné instituce.


Proč zrovna Kremnice?

Na území současného města Kremnice se kdysi dávno nacházela rozsáhlá ložiska zlata a těžba tu probíhala již dávno před založením samotné mincovny - a právě tam sahají i její kořeny. V roce 1327 uzavřel tehdejší český král Jan Lucemburský dohodu s uherským králem Karlem Robertem z Anjou - tato dohoda byla tak trochu základním kamenem k <blockquote>. Tehdejší vesnice Kremnice byla díky tomu povýšena na svobodné královské město. Mimo všechny své další úspěchy si mincovna postupem času vysloužila naprosto zásadní postavení v celé rakousko-uherské monarchii.


Nejslavnější mince

Jednou z nejslavnějších mincí, kterou Kremnice kdy vydávala, byl dukát. Její důkáty byly pověstné pro svou kvalitu - vysloužily si přízvysko nejtvrdší měny ve střední Evropě. Vyraženo jich tu podle některých zdrojů bylo přes 12,5 milionu.


Kromě mincí i medaile

kromě kvalitních a slavných mincí se tu na konci 15. století začaly razit i medaile. Repliky kremnických renesančních a barokních medailí se stále razí v některých zahraničních mincovnách. O významném postavení kremnické mincovny svědčí i množství produkce, které bylo v porovnání s ostatními mincovnami vyšší, ačkoli v té době se mince razily ještě ve Vídni, Praze, Hradci Krkonoších, Bratislavě, Alba Júlii, Nagy Banyi, Halle a Kutné Hoře. Největší objem produkce zaznamenala kremnická mincovna ve druhé polovině 18. století za vlády císařovny Marie Terezie. V poslední čtvrtině 19. století se stala jedinou mincovnou bývalého Uherského království a měla také monopol na rafinaci drahých kovů.


Stěhování mincovny

Na začátku 20. století mnozí požadovali nové vybavení a přesun celé mincovny, protože původní budova byla již značně zastaralá. Mincovna se však přesunula až na konci druhé světové války - do Budapešti. K přestěhování došlo na příkaz Krolyiho ve chvíli, kdy československá vojska vtrhla do do severního maďarska - všechna zařízení a zásoby ušlechtilých kovů se tak začala přesouvat do Budapešti.
Od roku 1921, kdy se začalo v mincovně razit na nových strojích, se zde razily nejen všechny mince používané československým a slovenským státem, ale i mince pro další 25 zemí.


Další nespočet zážitků

Celé dějiny této mincovny jsou protkané strastmi a neuvěřitelnými příhodami. Prošla si svými vzestupy, ale má za sebou i spoustu složitých období.
V roce 1468 se například mincovna potýkala s vodním živlem - v době posledního rozkvětu Uherska byla kremnice přehlcená zakázkami z ostatních zrušených mincoven, o rok později ale začala důlní voda zaplavovat přístup ke zlatým žilám.


Veliký obdiv si mincovna zasloužila za vynález balanciéru - zcela nového razícího stroje, který nabízel možnost ražby v té době naprosto moderním a inovativním způsobem, který se používá až dodnes. Rekord v produkci mincovny byl dosažen za vlády Marie Terezie, kdy mincovna fungovala takzvaně “na plné obrátky”. Šlo o období, kdy byl kvůli probíhajícím válkám kladem důraz na kvantitu vyrobeného oběživa, a právě na to se mincovna také velmi úspěšně zaměřila.


Současnost mincovny

V roce 1986 byla spuštěna výroba v novém závodě. V původní budově Kremice zůstala jen výroba pamětních medailí, zbytek se přesunul mimo historické centrum města. Kremnice doposud razí oběživo i pamětní mince pro Národní banku Slovenska. Má ale vysoké kapacity a standardy, díky čemuž dodává mince i do dalších států světa. Do 90. let se tu razily mince pro celé Československo, jakmile ale došlo k rozdělení, zřídila si Česká republika svou vlastní mincovnu a Kremnice dále funguje jen na území Slovenska.
V březnu 2013 získala Kremnice zakázku na výrobu 175 milionů kusů srílanských deseti rupií v celkové hodnotě zakázky 6,032 miliardy amerických dolarů. Tato zakázka je pro kremnickou mincovnu mimořádně cenná, neboť díky ní uspěla v oboru, kterému dříve dominovala britská Královská mincovna.
V roce 2018 oslavila mincovna neuvěřitelné 690. výročí svého založení.


Jak se měnily Kremnické mincovní značky

Původní mincovní značka nesla písmenko C (podle latinského označení Cremnicium). Za Zikmunda byla tato značka změněna na K (podle německého názvu Kremnitz) a později dokonce na K-B (opět podle německého názvu Kremnitz-Bergstadt).
V roce 1766 ale Marie Terezie vydala dekret, který sjednotil mincovní značky rakouského císařství. Nový abecední systém přiřazoval písmenka podle důležitosti mincovny. Značka KB se ale i poté dál používala, především v období vystěhování mincovny do Budapešti. Dnes mincovna Kremnice používá jako značku své mincovní iniciály - MK.


Prodejna a expozice

V roce 2006 spustila mincovna Kremnice vlastní prodejnu mincí, která je umístěna uvnitř zrekonstruované historické budovy z roku 1450. Její součástí je i výstava s expozicí o historii mincovnictví, včetně přehlídky historických razících strojů. prohlédnout si zde ale návštěvníci mohou také naopak úplně moderní ražební zařízení. Do mincovny se konají exkurze a zážitkové zájezdy, díky čemuž může každý zájemce objevit historii mincovnictví z úplně nové perspektivy.